11. března uplynulo 150 let od narození malíře Adolfa Liebschera (1857 – 1919), člena tzv. Generace Národního divadla. Jeden z nejpopulárnějších umělců své doby byl žákem Uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. V Praze se uvedl vytvořením osmi lunet ve spojovací chodbě Národního divadla a proslavil se zejména jako dekorativní malíř. Mezi jeho práce patří např. výzdoba hlavního sálu Národního domu na Vinohradech, průčelí radnice v Kolíně, alegorie Uhlí a železo pro zasedací síň radnice v Kladně, či osm nástropních alegorií v hlavním sále Spolkového domu ve Vyškově. Spolu s bratrem Karlem Liebscherem (1851 – 1906) je autorem dioramatu Boj studentů se Švédy na Karlově mostě, které vzniklo pro pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě roku 1891; dnes je obraz součástí známého petřínského bludiště.
Adolf Liebscher byl činný téměř v každé oblasti malířské tvorby – od výzdoby kostelních interiérů (kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích, kostel sv. Jakuba v Ratenicích) a návrhů vitrají (kostel sv. Ludmily na Vinohradech, kostel Nanebevzetí P. Marie v Poděbradech) až po drobné kresby. Širokému publiku byl známý také ze stránek dobových časopisů a jako ilustrátor děl Jaroslava Vrchlického či Svatopluka Čecha. Velkou oblibu si získaly i jeho idylické výjevy žánrového a náboženského charakteru, které byly často barvotiskově reprodukovány – např. Valašská Madona nebo dva obrazy na téma Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Uplatnil se také jako portrétista (vytvořil i podobiznu císaře Františka Josefa I.) a jako krajináře jej zaujala zejména krajina v okolí Všenor, Jindřichova Hradce a Potštejna. Jeho časté výlety na Moravu daly vzniknout mnoha menším žánrovým obrazům a studiím folkloristického rázu.
Adolf Liebscher vycházel ve své tvorbě především z vídeňského neobaroku a pozdního romantismu; z jeho českých současníků ho ovlivnil zvláště Vojtěch Hynais. Svému osobitému stylu zůstal věrný i po nástupu secese a symbolismu na přelomu 19. a 20. století. Následující generací byly jeho práce zavrhovány jako projev konzervativismu, vlastenecké sentimentality a uměleckého rutinérství a během 20. století pak upadl téměř v zapomnění.
Dílo tohoto všestranného malíře znovu připomenou výstavy, připravované k jeho letošnímu výročí Sdružením Liebscher. První se koná ve dnech 4. května – 1. července na Novoměstské radnici v Praze. V Praze A. Liebscher žil a tvořil převážnou část svého života. Druhá výstava se uskuteční od 6. července do 12. srpna na potštejnském zámku ve východních Čechách. Do Potštejna malíř s rodinou pravidelně zajížděl na letní pobyty a také zde zemřel.
Na pražské výstavě, nad kterou převzala záštitu starostka Městské části Praha 2, bude vystaveno na 140 obrazů představujících výběr z díla Adolfa Liebschera. Bude rozdělen do devíti tématických oblastí (návrhy na výzdobu Národního divadla, České elegie, historická malba, portréty, užitá grafika a ilustrace, dekorativní malba (výzdoba budov), náboženská tématika, žánrová malba a krajinomalba) a doplněn fotoreprodukcemi rozměrných děl, které nelze přemístit. K výstavě bude vydána doprovodná publikace.

Otevírací doba:
denně (kromě pondělí) od 10 do 18 hodin.
Vstupné:
plné 80,- Kč, zlevněné (pro seniory a mládež 40,- Kč, rodinné 120,- Kč, pro školní skupiny po 20,- Kč

Pro výstavu v Potštejně bude expozice poněkud obměněna a bude více zaměřena na krajinomalbu, zejména s potštejnskou tématikou. I v Potštejně bude otevřeno denně (kromě pondělí) od 10 do 18 hodin.