Valašské království se rozhodlo o prázdninách roku 2011 vyslat skupinu velvyslanců na diplomatickou misi „přes vodu“ do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Cílem této mise bylo navázat kontakty obyvatel tamního království a porovnat zvyky této kultury, neboť panovaly domněnky, že původními obyvateli tohoto ostrova byli právě Valaši.

Čtveřice velvyslanců – Honza, Vláďa, Věrka a Anička se tedy pokusila nenápadně infiltrovat mezi tamní obyvatele a navázat kontakty, které by je dovedly až na stopu původních Valachů, kteří obývali tento ostrov.

První kroky nás vedly do Londýna, ovšem v tomto obrovském multikulturním městě bylo naše snažení po vypátrání Valachů marné. Hned druhý den jsme proto odcestovali pryč od rušných měst a zamířili jsme směrem na venkov, protože kde jinde hledat Valachy, než v kopcích nebo dědinách… Zastávku jsme si udělali v přístavním městě Dover, hledajíce jakoukoliv stopu po vylodění valašských plavidel. Ty jsme sice nenašli, ale zato jsme navázali kontakt s polskými cérkami, se kterými jsme domluvili valašsko-polskou družbu. A jak je vidět z fotek, žádná polská cérka si nenechala ujít možnost vyfotit se s pořádným valašským ogarem, což je pro nás do budoucna příslib dobrých a blízkých vztahů s našimi sousedy (a hlavně sousedkami) v Polsku.

Při naší další cestě, jsme při pátrání v historii ostrova, dorazili do městečka Canterbury. To je nazýváno jako „Mother of England“, kde za vlády krále Ethelberta (kolem roku 600 n. l.) byly položeny základy pro budoucí anglickou společnost. Takže dle naší dedukce to byl právě král Ethelbert, který sjednotil valachy, obývající tento ostrov, do nového království. Proto jsme krále Ethelberta „im memoriam“ jmenovali čestným občanem VK a byl mu věnován i jeho vlastní valašský pas.

Další zastávka byla v přístavním městě Plymouth. Zde jsme sice opět nenašli žádnou stopu po Valaších, ovšem právě zde jsme posílili Valašskou královskou námořní flotilu, která je nyní připravena bránit Valašské království, nebo poskytnout součinnost při pátrání po věcech, které vám uplavaly při koupání v Bečvě a beztak dopluly až do moře… V případě potřeby hledejte v Plymouth žlutý člun s vlakou VK.

Hlavním cílem naší mise byla ale jedna z nejvýznamnějších památek Anglie – mýty opředený Stonehenge. Jak bylo dokázáno, Stonehenge je v podstatě gigantický kalendář, který údajně postavili Druidové. Ovšem dle jedné dochované paměti z úst Jury Králíka z Lidečka, postavili Stonehenge právě Valaši, aby vždy věděli, kdy je čas sklízet ovoce a začít pálit. Je již velice jednoduché si domyslet, že oni Druidové, byli právě naši Valaši, kteří rozuměli stromům (věděli co kdy sbírat) a poté za pomocí složité alchymie vyráběli kouzelné lektvary (jak jinak než pálenku). Navíc bylo docela pravděpodobné, že uprostřed Stonehenge mohla být i jakási pálenica – a právě toto jsme se rozhodli prověřit. Leč veškeré vyjednávání o udělení možnosti archeologických vykopávek, které by potvrdily, že Stonehenge je ve skutečnosti středověká valašská pálenica, byly marné. Otázkou ovšem je, zda-li náhodou snaha zabránit nám v bádání nebyla záměrná, což by znamenalo, že Angličané o možné spojitosti Stonehenge s Valachy vědí, jen se to bojí přiznat… Trochu zklamaní jsme se tedy vydali poznat anglický venkov. Dvě noci jsme strávili na pastvě mezi ovečkami, viděli jsme hospodářská stavení se slepicemi, krávami a prasaty, na dvorcích se válely původní valašské vynálezy jako kosy, hrábě, motyky a trocky a domorodí obyvatelé byli vstřícní a rádi pomohli – ať už to bylo doplněním zásob vody, nabídnutím místa k přenocování či dobrou radou, kam jít dál… A právě tady jsme prozřeli! Vždyť tady se cítíme tak jako u nás doma na Valašsku! Není tedy pochyb, že původními obyvateli Anglie byli Valaši, protože to správné valašské srdce jde na anglickém venkově stále ještě cítit.

Spokojení jsme završili cíl naší mise a odletěli zpátky domů do Valašského království, kde jsme s výsledkem naší mise seznámili naši Radu múdrých hlav. A cíl příští mise? Antarktida – místo kde zamrzne všecko, jen slivovice ne. :)

Jan Bartoš