Italian Polish German Spanish Dutch French English
Zážitková univerzita Letenky Balíčky zážitků
CK VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ
 

1. Trasa Leoše Janáčka

Rožnov p. R. * Frenštát p. R. * Tichá * Kozlovice * Hukvaldy * Kopřivnice (2 alternativy – do Příbora a do Kopřivnice nebo přes Větřkovice do Kopřivnice) * Štramberk * Veřovice * Hodslavice (alternativa jet ze Štramberka přes Lichnov do Frenštátu a zpět do Rožnova) * Valašské Meziříčí * Rožnov p. R.


ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Kulturní centrum Valašského království www.roznov.cz


Založení města

Rožnov založen byl v polovici 13. století (mezi lety 1246 -1267) olomuckým biskupem Brunem. Patrno tak z poslední jeho vůle ze dne 28. listopadu 1267 latinsky sepsané, v níž jest následující oddíl: "Na třetí však straně (ve přičině hranic panství Hukvalského jím koupeného) Rožnov a Hrachovec (Rosenowe et Grabowe), které jsou mino starý okršlek církve naší, avšak osady od nás založené".
Poněvadž Bruno, jenž byl od roku 1246 biskupem, Rožnov založil, musil povstati mezi lety 1246 -1267. Ale není tím vyloučena možnost, že již před tím osadníci tam žili a biskup osadu jen rozšířil nebo právně uspořádal. Ale na mapě ze 13. století ještě Rožnov poznačen není; byl jen menší osadou. Bruno považoval tento koutek Moravy za velmi důležitý, poněvadž činil snadný přechod do Uher, jichž král Béla v nepřátelství žil s Přemyslem Otakarem II. Rožnov byl té doby z této strany poslední osadou u hranic moravsko-uherských a tudíž strážcem přechodu toho. Nedaleko založené osady na jihozápadní straně zdvihal se nad řekou Bečvou homolovitý vrch sopečného původu, nyní Hradisko zvaný, jenž byl jako stvořen, by na temeni svém hostil hrad.
Jestli hrad na kopci Hradisku vystavěl biskup Bruno či až jeho nástupce v majetku, není známo, ale již roku 1310 tam stál a slul hrad nad Rožnovem.


Většina tras, která vás provede severní částí Valašského království, bude vycházet z Rožnova pod Radhoštěm, který je určitě nejznámějším a taky nejnavštěvovanějším místem na Valašsku. Nabízí už dost širokou škálu turistických služeb a každý z vás si tady určitě něco najde. Podrobné informace o městě i jeho okolí vám poskytne naše Informační kancelář Valašského království a zároveň IC města Rožnova, Palackého 484, tel./fax 571 655 19,571 619 444. Najdete nás kousíček od vstupu do skanzenu, v růžovém rohovém domku. Naše otevírací doba je: 1. května až 30. září denně 8.30–18.00, 1. října až 30. dubna po-pá 9.00-15.00 Předpokládám, že ze všeho nejdříve se budete chtít ve městě někde ubytovat. Pokud spadáte do některé z následujících kategorií, neměl by to být pro vás problém:


Ubytování

Kategorie: Homeless
Město má rozsáhlý park se spoustou laviček, autobusové i vlakové nádraží atd. Určitě si něco najdete.
Kategorie: Jedna kapsa prázdná druhá vysypaná
Kolem Rožnova je spousta lesů. Vydáte-li se z města směrem na sever na Horní Paseky po modré nebo po zelené značce, určitě najdete místo, kde složit alespoň na jednu noc svoje kosti nebo rozbít stan.
Kategorie: Hluboko do kapsy
Pro vás by byly v Rožnově dva kempy. Camping Rožnov (571 648 001 - 3) a Camp Sport (571 648 011). S oběma kempy udržujeme přátelské vztahy a rozvíjíme profesionální spolupráci.
Kategorie: Zlatá střední třída
Ta v Rožnově sice je, ale nějak se vám s ní nemůžeme domluvit. Nejlepší spolupráci máme se střediskem R. B. Orbita (571 648 256), za Campingem Rožnov doleva do kopce. Osobně jsem na Orbitě několikrát spokojeně spinkal. Je i dobrým startovacím místem k výletům na Radhošť a je zapojena i do našeho putování.
Další místa, která můžete vyzkoušet jsou třeba: Hotel Stadion (571 648 011), Hotel Energetik (571 648 388), kde na Valašský pas dostanete aspoň nějakou slevu a ke kterému také patří stylová Koliba Kordulka s valašskou kuchyní. Na Lesní ulici 504 je také Hotel Bečva (571 648 116) a Penzion Na Výsluní (571 648 115).

Kategorie: Horních 10 000
Tady vám určitě doporučím dva hotely - Hotel Eroplán (571 648 014, 571 648 015), který leží na křižovatce silnic E442 a silnice 58 směr Frenštát p. R. a hotel Relax (0651/64 81 00-4). Oba snesou srovnání se zahraničními hotely a uspokojí určitě i ty nejnáročnější z vás.
Další ubytování v Rožnově o kterém zatím nemáme podrobnější informace:
Penzion Hubert (0651–64 81 22), Penzion Vinium (571 653 723), Penzion Bečva (571 654 458).


Hospody & Restaurace

Teď už jste určitě všichni dostali hlad a žízeň a pokukujete po nějaké šikovné hospodě nebo restauraci. V Rožnově je jich několik.

Pravá valašská jídla můžete ochutnat v hospodě Na posledním groši (571 654 517), ve Valašské hospodě u Majerů a v hospodě U Šturalů.

Hledáte-li něco stylového, tak kromě již tří zmíněných hospod v areálu muzea v přírodě, je šikovná restaurace na Písečné (571 651 218). Restauraci vede Josef Zeť, který z ní udělal další kulturní centrum města. Celý rok pořádá spoustu kulturních akcí, hodů a zábavných programů. Jste-li v Rožnově a na Písečné se právě něco děje, neměli byste chybět.

Další příjemné restaurace, jsou restaurace Poesie, dále Majerův dvůr, přímo na Rožnovském náměstí a První valašský hostinský pivovar. Kousek od našeho IC na Palackého ulici najdete restauraci Ogarův dvůr (tel.: 571 655 180), kde se určitě taky dobře posilníte. V bývalém průmyslovém areálu Tesly jsem nedávno objevil restauraci Melody a westernovou stylovku Salón. Pojedete-li směrem na Hutisko–Solanec, po pravé straně asi 500 m z náměstí je hospoda Harcovna. Vyhlášenou, ale již poněkud dražší kuchyni mají Hotely Eroplán (tel.: 571 648 014–5) a Relax (tel.: 571 648 100–4). Pojedete-li z Rožnova směrem na Frenštát p. R., stojí za to se taky zastavit v Hostinci U Taty Janoštíka, který stojí asi 2 km za městem po levé straně silnice. Pokud pojedete směrem na Bečvy, máte možnost najíst se v nově zrekonstruovaném Motorestu Horal (tel.: 571 648 343).


Kultura & Zajímavosti

Tak jste se ubytovali a najedli a chcete si určitě prohlédnout město.
Předpokládám, že jeden z hlavních důvodů, proč jste do Rožnova přijeli, je Valašské muzeum v přírodě (571 757 111, 654 494), které je nejstarší ve střední Evropě.

Muzeum je soustředěno ve třech lokalitách - Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině. Jsou zde soustředěny roubené stavby ze všech koutů Valašska. Ve všech areálech muzea jsou pravidelně pořádány komponované programy inspirované tradičními zvyky a obyčeji, jarmarky a také zde vystupují folklórní soubory. Muzeum je samozřejmě zařazeno do našeho Putování s Valašským pasem. K tomu máte nárok na 50% slevu ze vstupného do Valašské dědiny. V Dřevěném městečku v prodejně uměleckého řemesla pak získáte razítko do pasu. Pozor na otvírací dobu. Muzeum není otevřeno pořád.

Provozní doba Valašského muzea v roce 2001:
Dřevěné městečko 1. ledna 12.00 – 16.00 2. ledna až 30. března 9.00 – 16.00 31. března až 18. května 9.00 – 17.00 19. května až 31. srpna 8.00 – 18.00 1. září až 31. října 9.00 – 17.00 1. listopadu až 7. prosince zavřeno 8. prosince až 23. prosince 9.00 – 16.00 24. a 25. prosince zavřeno 26. prosince až 31. prosince 9.00 – 16.00
Valašská dědina Mlýnská dolina 28. dubna až 18. května 9.00 – 17.00 9.00 –17.00 19. května až 31. srpna 9.00 – 17.30 9.00 – 17.30 1. září až 30. září 10.00 – 17.00 9.00 – 17.00 6.,7.,13. a 14. října 9.00 – 16.00 9.00 – 16.00 10. prosince až 15. prosince 8.00 – 15.30
Letní provoz – otevřeno denně Zimní provoz – otevřeno kromě pondělí – uzavírací den

Není přípustné překládat v průběhu prohlídky a takto narušovat výklad průvodce v češtině. Poslední prohlídka Dřevěného městečka a Mlýnské doliny s průvodcem – 45 minut před uzavírací dobou. Poslední zkrácená prohlídka Valašské dědiny 60 minut před uzavírací dobou.


O kulturu ve městě se také stará Lenka Vičarová a spol. z T klubu – kulturní agentury (571 651 233)

Hned vedle vlakového nádraží na ulici Zemědělské stojí v zahrádce s ohništěm a dřevěnými lavičkami pěkná patrová vila. Oranžové veliké T, vyvedené na stěně sousedního panelového internátu SPŠE oznamuje, že tady jste správně. Prestižní akcí T-klubu je každoročně Valašské folkrockování, na kterém se sejde více než tisícovka návštěvníků. Na 8. ročníku folkrockování vystoupily kapely a zpěváci jako jsou Jablkoň, Počkejte!, The Band of Jakeys, Folk Team, Vlasta Redl, Petr Váša, Refugio Inka a Deep Sweden. Ať už sem zavítáte na folkrockování nebo na jinou akci, určitě musíte vyzkoušet i některý z vyhlášených míchaných nápojů, které v "téčku" podávají ve speciálních sklenicích. "Téčko" je samozřejmě zařazeno do našeho putování s Valašským pasem, takže při jeho návštěvě získáte i krabičku prezervativů zdarma.


Informace o programech Městské kulturní agentury získáte na výše uvedených číslech nebo aktuálně z programů vyvěšených na výlepových místech města Rožnova.

Dalšími místy, kde se ještě můžete v Rožnově kulturně vyřádit, je Kino Panorama (Bezručova 838, 571 654 727). Ti z vás, kteří rádi čtou, určitě zamíří do Městské knihovny (Bezručova 519, 571 654 747). Nám známá půjčovní doba knihovny je následující: po 8.00–18.00, út–čt 12.00–17.00, pá 8.00–18.00 a so 8.00–11.30.

Co určitě stojí za to si ještě v Rožnově prohlédnout, je kovářský altánek kovářů Kitzbergerových - prodejna - galerie KUK, Na Zahradách 1040, (umístěný po levé straně u výjezdu z náměstí směrem na skanzen). Ani nemusíte uměleckému kovářství nijak rozumět a poznáte, že to, co uvidíte, dělali opravdoví mistři kováři.


Pokud vás kromě svíčkové zajímají svíčky, tak se určitě zajeďte podívat do výrobny svíček UNIPAR (Dolní Paseky 227, 571 653 121). Vyrábí je tady v roztodivných tvarech, možná si určitě nějakou vyberete.


Sport & Aktivní odpočinek

Spousta z vás přijela do Rožnova nejen válet si šunky, vyhodit si z kopýtka či rozšiřovat svůj kulturní obzor, ale také si zaskotačit -jinými slovy odpočívat aktivně. I k tomu se vám ve městě nabízí mnoho příležitostí. V následujícím seznamu uvádíme ty hlavní z nich:

Krytý bazén
Krytý bazén, s.r.o., Moravská 1787, tel./fax 571 657 594, 15 x 25 m, parní saunování, finská sauna, solárium, rehabilitace.
Otvírací doba: pondělí 6.00 - 16.00 h, úterý 5.00 - 20.00 h, středa 6.00
- 21.00 h, čtvrtek 5.00 - 21.00 h, pátek 6.00 - 21.00 h, sobota 8.00 - 21.00 h, neděle 8.00 - 19.00

Letní koupaliště
Horní Paseky, Rožnov p. R., tel. 571 648 011, bazén pro plavce 25 x 50 m, bazén pro neplavce 25 x 50 m, dětské brouzdaliště.
Otvírací doba: červenec - srpen denně 10.00 - 18.00

Bazén s ohřívanou vodou
Camping Rožnov s.r.o., Horní Paseky 940, Rožnov p. R., tel./fax 571 648 001-2, bazén má rozměry 15 x 10 m. Otvírací doba: květen–září denně 6.00–20.00

Rekreační tenis
Hotel Stadion, Horní Paseky, Rožnov p. R.,tel. 571 648 010, součástí areálu Stadionu jsou tři tenisové dvorce.
Otevírací doba: květen - září denně 8.00 - 20.00

Závodní a rekreační tenis
TK Rožnov p. R.,
- tenisový areál v městském parku, 5 tenisových dvorců.
Otvírací doba: duben - září dle dohody a možností rozvrhu hodin

Miniaturgolf
Hotel Stadion, Horní Paseky, Rožnov p. R., tel. 571 648 010
- v areálu Stadionu je 18 drah.
Otevírací doba: květen - září denně 8.00 - 20.00 h

Kuželky
Prix s.r.o., Horní Paseky, Rožnov p. R., tel. 571 648 400, – součástí restaurace Kuželna jsou dvě kuželkové dráhy. 
Otevírací doba: denně 11.00 - 22.00. Kuželky si můžete zahrát opět i na Relaxu.

 

 

Takže s Rožnovem jste se již jakž takž seznámili a teď už se určitě těšíte na nějaké to putování. Nevím, jestli jste tady autem, na kole nebo nějakým jiným dopravním prostředkem, a tak se budu snažit psát univerzálně pro všechny.

Vyrazíte směrem na Frenštát pod Radhoštěm - rodiště sochaře Albína Poláška, který pro nás Valachy, vytvořil sochu boha Radegasta.


FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM

Radegastovo město www.frenstat.cz


Frenštát pod Radhoštěm určitě není místem, které byste měli jenom bez povšimnutí projet.

Je kolébkou české turistiky a je pozoruhodný množstvím útulných hospod a restaurací. Má pěkně opravené náměstí, pod kterým také sídlíme MY!-Informační kancelář Valašského království (556 839 274).

Letos se nám podařil objev opravdu grandiózní. Přišli jsme na to, že naše íčko leží na samotném pupku světa !!! Rozhodli jsme se ten pupek přesně vyznačit a postavit mu "pomník". Takže když přijdete na kus řeči, pupek si osaháte nebo se na něho postavíte, dostanete od nás jedinečný pamětní list o tom, že jste skutečně stáli na slavném pupku světa !!! To se vám přihodí maximálně tak jednou za život !!!

Další lákadlo je originál sochy boha Radegasta, který je uložen v prostorách MÚ. To, co dneska stojí na hřebenu Radhoště, je pouze jeho kopie. Chystá se také velký aquapark, který bude zkušebně otevřen od 15. srpna 2001.


Ubytování

Ubytovat se ve Frenštátě pro vás může být mnohem snazší než v sousedním Rožnově. Ani do peněženky nebudete muset sahat tak hluboko. Město není v sezónu přeplněno a kvalitních volných postelí je dostatek.

Kategorie: Homeless
Ano, i vám má Frenštát co nabídnout. Taktéž má nádraží a několik parků s lavičkami.

Kategorie: Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná
Frenštát leží v kotlině, a tak, ať se vydáte kterýmkoliv směrem, máte vždycky namířeno do kopců nebo do hor. Když budete sledovat žlutou značku kolem jízdárny TJ Slovan, nebo se budete držet řek Lomné či Lubiny, anebo vyrazíte po zelené do kopců Horeček, všude najdete místa vhodná pod širák i pod stan.

Kategorie: Hluboko do kapsy
S vámi je to horší. Na kemping ve Frenštátě si budete muset ještě chvíli počkat, avšak kousek dál, v Trojanovicích – Bystrém je penzion a autokempink Liščí mlýn (tel.: 556 83 60 66). Specializuje se sice na organizované skupiny, ale pokud budou mít místo, určitě vás rádi uvidí. Zkuste a uvidíte. Další tipy – Penzion M (tel.: 556 836 654), Penzion Radegast (tel.: 556 831 316), Privat ubytování s vlastním vařením (tel.: 556 835 217).

Kategorie: Zlatá střední třída
V téhle kategorii je ve Frenštátě docela výběr. Můžete zkusit penzion Klub U Veterána (tel.: 556 83 67 41). Dobré ubytovací služby a solidní ceny má i EB Hotel Sport (tel.: 556 83 51 20). V krásném prostředí Horeček doslova „mezi kopci a hospodami“, se můžete ubytovat v hotelu Vlčina (tel.: 556 83 53 51–3) a v Penzionu na Horečkách (tel.: 556 83 50 10). Pokud neuspějete na těchto místech, zkuste hotel Přerov (tel.: 556 83 59 91) nebo hotel Radhošť (tel.: 556 83 13 40) přímo na náměstí, se kterýma však nemáme žádnou spolupráci.

Kategorie: Horních 10 000
Hotelů nabízejících služby na této úrovni, pravda, ve Frenštátě moc není. Zkuste tedy penzion Klub U Veterána.


Hospody & Restaurace

Začalo-li vám kručet v břiše nebo vyschlo hrdlo, jste v pravý čas na správném místě. Mnoho restaurací je přímo na náměstí.

Už jenom za podívání stojí restaurace „Hardyho sklep“, s interiérem ve stylu malého „vetešnictví“. Stěny i stropy jsou obloženy a ověšeny starými věcmi, ze kterých dýchají staré dobré časy. Kromě toho tady čepují i pivo Kelt. Levně a dobře vaří také v restauraci Grillbar, která je umístěna ve třetím patře obchodního domu Frencentrum. Nevýhodou, zvlášť pro ty starší z vás, bude zřejmě to 4. patro, ale pokud se vám nechce šlapat, můžete použít výtah zezadu budovy. Odměnou bude pěkný výhled na celé náměstí a okolní kopce. Další restaurace – pizzerie v hotelu Radhošť je sice příjemná svým interiérem, ale lidi si stěžují na nedobrou obsluhu. Restauraci a hotel Přerov moc neznám, takže tu si musíte vyzkoušet sami.

Pokud chcete ve Frenštátě p. R. strávit více času, určitě stojí za to, mrknout se do areálu Horeček. Tady můžete svlažit hrdlo a zasytit žaludek ve valašské hospodě U Janíka (tel.: 556 83 51 35), která však nedává slevy na pasy, anebo o kousek dál v restauraci Stará Vlčina (tel.: 556 83 53 51–3) a ještě o kousek dál ve vyhlášené Kolibě Nad Vlčinou (tel.: 556 83 53 54). Tam Valach Olin Kutáč určitě vyhoví i těm nejmlsnějším jazýčkům – valašské speciality, kuřátka na grilu, dobré pivečko, valašská muzika a příjemná atmosféra. Do kapsy však musíte sáhnout dost hluboko. Kousek od Koliby směrem ke skokanským můstkům je ještě restaurace Rekovice (tel.: 556 83 57 27).

A pokud pojedete směrem na Kunčice, klidně se ještě můžete zastavit v Hospodě na Žuchově, která se neustále rozšiřuje a v létě má otevřenou i zahrádku.


Kultura & Zajímavosti

Už když jste do Frenštátu pod Radhoštěm přijeli, tak jsem se zmiňoval o tom, že to je rodiště sochaře světového formátu, Albína Poláška, známého hlavně jako autora sochy pohanského boha Radegasta a Cyrila a Metoděje na Radhošti.

Ten Polášek toho má však na svědomí daleko víc. Ve Frenštátě můžete ještě vidět jeho sochy Pravěký zápas a Strůjce svého osudu. Pokud jste velcí fandové do umění a zajímalo by vás celé jeho dílo, museli byste až do Spojených států, na Floridu, anebo na internet, na adresu www.polasek.org. Na Floridě je jeho dílu věnováno nádherné muzeum se zahradou, kde jsou jeho sochy vystaveny (Albin Polasek Museum and Sculpture Garden, 633 Osceola Avenue, Winter Park, Florida). U nás je Albín Polášek prozatím jaksi nedoceňován. Proto berte i tyto informace jako malý pokus o jeho velké zviditelnění.


Pokud už jste na náměstí a máte chvíli čas, tak se mrkněte do Městského Muzea. Zajímavá expozice se specializuje na vývoj ručního tkalcovství, lidový výtvarný projev a konají zde zajímavé výstavy obrazů a fotografií. Provozní doba je út - pá 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 h, ne 9.00 - 12.00 h, so (červenec - srpen) 9.00 - 12.00 h.

Další takovou zajímavostí je pohankový mlýn Zdeňka Šmajstrly na Kopané 1635. Telefonicky je možné domluvit i exkurzi. Pohanka se tady mele mechanickým způsobem (neloupe se termicky) a tudíž si zachovává veškeré vitamíny. Na místě si můžete zakoupit vedle jiných pohankových produktů například i pohankový čaj nebo polštář. Co a jak vařit z pohanky se dozvíte z pohankové kuchařky.

Jiným všelékem je prozměnu slivovice a hořké bylinné likéry. Výtečné dělají v likérce Fleret přímo ve Frenštátě p. R. Pokud byste měli zájem seznámit se s výrobními postupy, tak si i tady můžete objednat prohlídku (tel.: 556 83 62 51).


Jak jsem se již zmínil, může se město pochlubit světovým unikátem významu snad jen sochy Svobody, Cheopsovy pyramidy nebo Eiffelovy věže. A tím je - originál sochy pohanského boha Radegasta, který je zatím umístěn v prostorách městské radnice. Málokdo ví, že byla zhotovena v USA v roce 1929 a do Valašského království převezena o rok později. V roce 1931 u příležitosti Slovanské pouti byla umístěna na hřeben pod horu Radhošť. Kolik energie a peněz to v té době muselo stát ?! Vše platil a organizoval již zmíněný autor, Albín Polášek.


Poznámka Valachofilologů : Pozornému pozorovateli určitě neunikne podobnost sochy boha Radegasta se sochou Svobody v New Yorkském Manhattanu. Domníváme se proto, že Francouzi, kteří sochu Svobody v roce 1884 Američanům věnovali, se zajisté inspirovali bohem Radegastem. Na soše Svobody pouze provedli několik rafinovaných změn, aby podobnost nebyla tak zřejmá. Pozvedli ji pravou ruku výš a místo tradičního lesního rohu s opeřencem ji tam vložili zapálenou louč. Do druhé ruky potom vložili knihu, aby jinak velice tupě vyhlížející soše pomohli vypadat vzdělaněji. Z toho vyplývá i závěr, že sochař Albín Polášek, který se narodil 14. 2. 1879, musel zákonitě své největší životní dílo vytvořit již v raném dětství - ve 4 až 5 letech, a ne jak dodnes předpokládá většina odborné veřejnosti - v 50 letech !!! Není to úžasné ?


S kulturou se to ve městě oproti loňsku trochu zlepšilo. Akcí je více, jsou kvalitnější a i město do ní pouští trošku více penízků. Také my se snažíme přispívat svojí troškou do mlýna třeba tím, že se snažíme tady prosadit festival Frenštátský FRKOT (FRenštátský KOuzelný Týden). Raději si na druhý týden v červenci neplánujte zahraniční dovolenou, ale pojeďte do Frenu. Tady se budou dít věci... Jinak samozřejmě můžete navštívit naše "íčko" a my vám už povíme…


Sport & Aktivní odpočinek

Vám, kteří jste se k nám do Frenštátu p. R. přijeli sportovně vyřádit, má město hodně co nabídnout. Jsou zde dva fotbalové stadiony, tenisové kurty, jezdecký areál, na zimu kluziště, krytý bazén, v rekonstrukci je i aquapark, takže se snad už od 15. srpna nebude muset jezdit za vodou daleko. Taky bych měl připomenout skokanské můstky, na kterých tady vyrostla spousta špičkových sportovců – Jiří Raška, olympijský vítěz z Grenoblu ve skocích na lyžích roku 1968, skokanští ogaři Jiří Parma, František Jež, Ladislav Dluhoš, Jaroslav Sakala, Jakub Sucháček. Z Frenštátu je i „Nejvznešenější koráb púští“ Karel Loprais – šestinásobný vítěz Rallye Paris (Granada) – Dakar, za sportovní výkony musím ocenit i Pavla a Janu Kneblovou, kteří za necelé dva roky projeli na obyčejných kolech a za pár dolarů Rusko, Irán, Pákistán, Indii, Nepál, Tibet a zpět; frenštátské volejbalistky jsou dlouhodobě ve špičce 1. ligy atd.


Takže, kde všude si můžete ve Frenštátě p. R. sportovně užít:

V krytém bazénu ve Frenštátě p. R.

Máte chuť si zalétat na křídle ?
Frenštát p. R. je centrem paraglidingu. Volejte SKY PARAGLIDERS nebo MAC - Zdeňka Trčku. Je lepší domluvit se předem - a samozřejmě musí být podmínky.

Chcete si zajezdit na koních ?
Volejte do jezdeckého areálu Na Nivách. Krásná, zvlněná krajina beskydských luk a lesů pod Radhoštěm v okolí města Frenštátu je ideálním místem pro romantické vyjížďky.

Ještě podrobnější informace o tom, co kde ve Frenštátě můžete podnikat, dostanete opět na našem telefonním čísle Městského informačního centra.

Snad se vám ve "Frénu", jak se Frenštátu taky říká, líbilo a můžeme jet dál. Vždyť změna je život. Vydejte se na sever a asi po třech kilometrech dojedete do Tiché. Na křižovatce odbočíte doprava a pojedete tak dlouho anebo ještě déle, až uvidíte na levé straně obchod a Restauraci U Adamečka (tel.: 556 83 85 46). Restaurace však zatím ještě není do našeho putování zařazena. Vůbec tenhle konec Valašského království je zatím nějaký chudý a nedaří se nám tady pro vás nikoho získat. Přesto bych zmínil restauraci BEBIKO u rodiny Hlisnikovských na benzinové pumpě v Kozlovicích, kde dělají fantastickou hlívu ústřičnou (mňam mňam mňam…) a za levný peníz se nabaštíte k prasknutí. Restauraci můžu osobně doporučit a pokud jste hlívu ústřičnou nikdy nejedli, máte jedinečnou příležitost ji vyzkoušet a bude to hřích, když této příležitosti nevyužijete.

Z Kozlovic pak pokračujte směrem na Hukvaldy. Pěšky můžete přes oboru – běžte po zelené značce do háje a až tam budete, dejte se po žluté, která vás povede oborou až na Hukvaldy. Cesta je nejpůsobivější na konci léta nebo na podzim, kdy obří kaštany, duby, buky a lípy dostanou ty správné barvy. Ubude turistů a přibude zvěře (hlavně daňci a mufloni), kterou sem tam spatříte na loukách anebo mezi stromy. Obora je navíc tím nejideálnějším místem, kam vzít šikovnou cérku, když se vám líbí. Však si všimněte, jak je ta tráva v oboře zválená od mileneckých párů, které tu noc co noc skotačí… Držte se jen značených stezek, abyste náhodou některé z nich nevyplašili…

Pokud jste autem nebo na kole, držte se raději silnice, která vás sice ne tak romantickým způsobem, ale stejně dobře dovede na Hukvaldy. Těžce znavení, hladoví a žízniví spatříte docela blízko restauraci a penzion Hukvaldský dvůr (tel.: 0658–699241). Vplazíte se dovnitř, kde se o vás již personál restaurace postará.


HUKVALDY
www.hukvaldy.eu

Hukvaldy jsou malebná obec (moje oblíbená obzvlášť na podzim) - rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka. Co se vám ale hlavně bude líbit, je zřícenina hradu Hukvaldy - hrad otevřen: duben a říjen so, ne a svátky 9.00 - 17.00 h, květen - srpen denně mimo pondělí 9.00 - 18.00 h, září denně mimo pondělí 9.00 - 17.00 h.
Svou rozlohou je nejrozsáhlejší v České republice a již zmíněná rozlehlá obora kolem něho. Pokud jste na Hukvaldech poprvé a nevíte co, kde a jak, nebojte se navštívit místní IC  - (otevřeno 1. 5. - 31. 10. út, st 8.00 - 17.00, čt-ne 9.00 - 17.00), kde se vám určitě budou snažit poradit.


Než se na hrad vyškrábete, tak se trochu zapotíte a proklejete ty, kteří vymysleli, že hrady musí vždycky stát na kopci. Pokud se budete držet asfaltové cesty, pak to není zase taková hrůza. Cestou se můžete občerstvit ve Stánku v oboře, který provozuje moc příjemná paní, jejíž jméno jsem bohužel zapomněl. Při troše štěstí můžete zažít rytířské slavnosti, hudební festival Janáčkovy Hukvaldy a spoustu dalších zajímavých akcí. Můžete se občerstvit v občerstvení Na hradě, kde byste měli dostat do pasu razítko. Prohlídka zříceniny stojí za to. Aspoň mi se vždycky moc líbila.


O PÁNECH Z HRADU

Zakladatelem hradu se stal kolem roku 1240 Arnold z Hückeswagenu. Dalším majitelem hradu a okolí byl po roce 1253 olomoucký biskup Bruno ze Šauemburku. Tímto se panství stává na dlouhá staletí majetkem olomouckého biskupství. Roku 1316 přechází hrad na kanovníky Dětřicha a Jindřicha z Fulštejna. Od roku 1344 je na hradě biskup Jan Volek a již roku 1351 Jan Očko z Vlašimi. Jošt z Wolfsberka je od roku 1391 na hradě purkrabím a roku 1396 se stává majitelem. Po něm hrad přechází na biskupa Jana Mráze, ale již roku 1400 získává Hukvaldy, na celou dobu husitských válek, uherský král Zikmund. Opolský kníže Bolek Těšínský vládne na hradě v letech 1426 - 1434. Na rok se potom stává majitelem spojenec husitů Jan Tovačovský z Cimburka. Roku 1435 přichází Mikuláš Sokol z Lamberka a po něm roku 1438 husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. V roce 1465 získal hrad biskup Tas Černohorský z Boskovic. Dále hrad zdědili roku 1480 bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic. Od roku 1507 hrad patřil biskupovi Stanislavu Thurzovi a roku 1541 zde pobýval Jan Dubravius. Po něm převzal hrad roku 1565 biskup Vilém Prusínovský. Stanislav Pavlovský byl na Hukvaldech od roku 1579 a od roku 1599 držel panství kardinál František z Dietrichštejna. Arcikníže Leopold Vilém spravoval panství od roku 1637 a posledním majitelem byl v letech 1664 - 1695 biskup Karel II. z Lichtenštejna.


LEGENDA

Špatně se vedlo poddaným, když vládl na hradě jeden hejtman. Drábi honili lid do roboty a nejeden strávil noc v okovech v hukvaldském podzemí. Hejtmanovi se líbila mladá selská děvčata a zval si je na hrad, aby mu zkrátila dlouhou chvíli ve službě. Zle dopadl ten, kdo se zprotivil vůli krutého hejtmana.

Jednou pásla krávu krásná dcerka preclíkáře Světlíka. Snad na chvíli usnula a když se probrala, zjistila, že se jí kráva zaběhla na panské. Rychle krávu vyhnala a starala se, aby ji nikdo nezahlédl. Netušila však, že ji viděl sám hejtman, který okouzlen její krásou, poslal drába do vesnice, aby mladé děvče přivedl. Ubohý preclíkář schoval dceru u příbuzných, a tak se dráb vrátil na hrad s nepořízenou. Rozzuřený hejtman poslal tedy pro preclíkáře Světlíka. Ten byl uvrhnut do mučírny a kat se hned chytl svého řemesla. Z preclíkáře však přiznání o skrýši dcery nedostal. Hejtman ho nechal za trest zazdít do hradní zdi a říká se, že duch preclíkáře bloudí hukvaldským hradem dodnes.


Předpokládám, že už jste si hrad prolezli křížem krážem, pokud vás to zajímalo, tak jste se dozvěděli něco o jeho historii a teď se pomalu šouráte po asfaltové cestě dolů. Pokud jste si nevšimli už cestou nahoru, tak si určitě všimnete teď těch nádherných kořenů, které se plazí po hliněném svahu.


Dojdete k pomníku lišky Bystroušky a zde si všimněte lesklého konce jejího ocasu. Tato anomálie, kterou lišky obvykle nemají, je způsobena tím, že lišce Bystroušce ten její ocas furt někdo osahává. Prý to přináší štěstí. Vsadím se, že si sáhnete i vy.

Pokud se za liškou dáte doleva, dojdete k přírodnímu divadlu. Zde se Leoš Janáček nechal inspirovat k napsání opery Příhody lišky Bystroušky, což připomíná již zmíněný pomník.


Vaši pozornost, už opět začíná rozptylovat hlad a žízeň, a tak začínáte čmuchat, kde ten svůj břišek nakrmit a krček osvěžit aspoň malým hltkem toho nahořklého moku. V tu chvíli vaše oko spatří ceduli s šipkou, ukazující ten jediný správný směr - Restaurace Pod Hradem, čili jak my říkáme "U Červa". Hospoda má pěkný stylový interiér a se svým pasem tam dostanete 10% slevu na speciality. I mě tam můžete nějaký ten letní večer přistihnout se sklenkou červeného vína a pěknou cérkou.


Teď už spokojeni s plným břůškem přemýšlíte, co si z těch fajných Hukvald přivézt na památku. Vedle restaurace Hukvaldský dvůr je ještě šikovný obchod s keramikou Zdenica. A pokud jste, jak se říká u nás na Valašsku "mlsná huba", určitě nepřehlédnete cukrárnu Bystroušku, kde s vaším pasem dostanete tentokrát kopeček zmrzliny nebo kávu nebo čaj zdarma.


Pokud jste se rozhodli na Hukvaldech přenocovat, tak kromě Hukvaldského dvora je zde ještě penzion Pod Oborou, o kterém zatím však nic víc nevím. Vyzkoušejte a třeba nám dejte vědět, jak jste byli nebo nebyli spokojeni.
Houmlesáci" se zatím na Hukvaldech nevyskytují a podle mých informací se s nimi jako s návštěvníky moc nepočítá.
Pro trampy a tuláky je i přes oficiální zákaz obora a hrad velkým lákadlem a uvnitř strávená noc je romantika. Určitě se vám honí hlavou "chytí mě hlídač, nechytí mě hlídač" a na zádech cítíte to jemné mrazení, které se stupňuje každým blízkým zapráskáním větvičky. Spát se dá však i mimo oboru - je ale dobré najít si už ve dne vhodné místo.


A pro ty z vás, kteří mají chuť na něco dobrého, sladkého či pitného, vám nabízím pár dalších tipů:

Cukrárna a restaurace U Strakošů
Restaurace U námořníka
Restaurace U Richarda
Hostinec U zastávky
Bistro
Bistro Tatra Club
Občerstvení Na koupališti


Pokud sledujete naši Janáčkovu trasu a netouláte se jenom tak zbůhdarma po okolí, máte na Hukvaldech několik alternativ.

Buď budete pokračovat po Janáčkově trase směrem do Mnišího a v zatáčce před vesnicí odbočíte doprava k přehradě Větřkovice (dobré koupání, nudipláž, rybaření, z Větřkovic možné pokračovat směrem na Kopřivnici), nebo budete pokračovat přes Mniší a za ním na křižovatce se dáte doleva směr Kopřivnice.


Zajímavou alternativou je přeskočit z Janáčka na Svatopluka Čecha. Myslím tím samozřejmě přechod z jedné trasy na jinou.


Kopřivnice

www.koprivnice.cz nebo www.tatramuseum.cz

Hlavní důvod, proč vlastně do Kopřivnice jedeme, je její ojedinělé Technické muzeum Tatra. Milovníci přírody budou asi při pohledu na tovární komíny podniku Tatra a betonové paneláky ohrnovat nos, ale i těm má okolí města co nabídnout. Již samo začlenění města Kopřivnice v kouzelné krajině, uzavřené z jedné strany Červeným kamenem a z druhé strany Bílou horou, ji může mnoho jiných měst jen závidět. Vedle moderního města vás přivítá pěkná příroda, svěží vzduch a půvab hor, o čemž se můžete přesvědčit sami.

Vznik Kopřivnice

První stopy osídlení místa, na kterém později vyrostla současná průmyslová Kopřivnice, nacházíme již ve starší době kamenné. Nejbližší a nejvýznamnější lokalitou s nálezy ze starší doby kamenné je štramberský Kotouč. Tato paleolitická stanice překvapila svými proslulými nálezy z jeskyně Šipka (asi 40 000 let před n. l.) se světoznámou ‘šipeckou čelistí’. V roce 1956 byl u potůčku Koryčky nalezen bronzový poklad, sestávající se z 24 kusů předmětů, datovatelných do doby hallstadtské, tedy asi 800 – 700 let před n. l. Jiným, doposud archeologicky nezkoumaným místem na katastru města, je lokalita Váňův kámen s výskytem artefaktů naznačujících přítomnost starého sídliště. Na úpatí Bílé hory byla získána kolekce pravěkých kamenných nástrojů z pazourku a křemene. Zcela spolehlivě je prokázána existence sídliště lidu lužických popelnicových polí ze sklonku pozdní doby bronzové (asi 9. stol. před n. l.) u tzv. Šutyrovy studánky na severním svahu západní části Červeného kamene. Výzkum zde prokázal přítomnost nejen sídliště lidu popelnicových polí z rozhraní doby bronzové a železné (1200 – 1000 před n. l.), ale i přítomnost keltské osady laténského období z 2. století před n. l. Starší lze datovat do slezského období této kultury, mladší do období laténské kultury, zejména do 2. poloviny 2. století před n. l. Kopřivnice jako osada vzniká zřejmě brzy po založení hradu Schauensteina (lid Šostýna), v období let 1280 – 1290. Typ této osady ukazuje na tzv. lánovou lesní ves.


Kulura & zajímavosti

Milovníci historie se nabažili v předchozím odstavci, ale jak vás znám, tak většina ho určitě přeskočila a konečně by se ráda mrkla do toho slavného Technického muzea (Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., Záhumenní 369, 742 21 Kopřivnice, tel.: 556 87 11 06, fax: 556 82 14 15, e-mail: info@tatramuseum.cz, web: http://www.tatramuseum.cz. Otvírací doba muzea je denně – mimo pondělí v letním období 9.00–17.00, v zimním období 9.00–16.00. Po předchozí telefonické domluvě je umožněn vstup i mimo otevírací dobu nejpozději však 1 hodinu po běžné otvírací době. Bezbariérový přístup! Vstupné bylo v době uzávěrky následující: dospělí – 75 Kč, děti od 6 do 15 let, studenti a důchodci, ZTP – 45 Kč, děti do 6 let a ZTP/P mají vstup zdarma, slevy pro organizované zájezdy a školní výpravy. Držitelé Valašských pasů samozřejmě získají do své sbírky další razítko a navíc mají 20% slevu na vstupné.

Expozice je umístěna v nové budově na levé straně silnice hned za křižovatkou a neměli byste ji tudíž přehlédnout. Pokud nedorazíte do Kopřivnice nejpozději v nějakou rozumnou odpolední hodinu a muzeum si chcete prohlédnout důkladně, bude možná lepší, prohlídku odložit na další den neboť fanda potřebuje k prohlídce cca 90 minut.

Expozice Technického muzea Tatra

Expozice je seřazena do pěti etap vývoje kopřivnické automobilky. Replika prvního kopřivnického automobilu Präsident je jedním z 52 vystavovaných osobních, sportovních a nákladních automobilů. Expozici doplňuje 8 originálních podvozků a 21 typů motorů, které umožňují prostudování tatrovácké koncepce staveb automobilů. Všechny exponáty jsou vybaveny popiskami ve třech jazycích (česky, anglicky a německy). Sedm audiovizuálních boxů rozmístěných v jednotlivých sekcích expozice poskytuje návštěvníkům detailní seznámení s více než 150letou historií kopřivnického závodu.
První automobil v bývalém Rakousko-Uhersku a zároveň v Českých zemích byl vyroben v Kopřivnici v roce 1897 a nazván Präsident. Replika tohoto vozu byla dostavěna v letech 1973–77 podle původních plánů s použitím dobových technologických postupů. V tomto automobilu je použitý dvouválcový vodou chlazený motor Benz. Vůz nemá převodovku, ale transmisní převod, má dvě rychlosti dopředu a nemá zpátečku. Dosahoval maximální rychlosti 25 km/hod.

Roku 1898 byla dokončena stavba s nosností 2,5 tuny. Vůz má několik zajímavých prvků. Předně to jsou dva motory typu Benz umístěné vzadu, stejně jako je to u automobilu Präsident. Motory jsou spojeny zubovou spojkou, umožňující jízdu bez nákladu po rovině s využitím pouze jednoho motoru, druhý motor se zapínal jen v případě potřeby. Ke chlazení je použit tzv. otevřený odpařovací chladící systém, u kterého spotřeba vody 5–6krát převyšovala spotřebu benzinu.

V letech 1913–1914 byl vyráběn vůz typu NW S 20/30. V tomto voze byl poprvé použit čtyřválcový vodou chlazený motor typu S s rozvodem OHC, vyrobený v Kopřivnici již v roce 1906. Poprvé byl motor spojen s převodovkou jako jeden velký monoblok. Jedná se o originální konstrukci Hanse Ledwinky.

Výroba Tatry 11 byla zahájena roku 1923. Automobil má dvouválcový vzduchem chlazený plochý motor vpředu, tzv. boxer, centrální nosnou rouru, vzadu poháněné výkyvné, nezávisle odpérované polonápravy a mechanické brzdy pouze na zadní kola. Tato koncepce Hanse Ledwinky znamenala průlom do konstrukce výroby automobilů a na tatrováckých nákladních vozech se používá do dnešních dnů. V roce 1933 byl postaven typ Tatra V570. Tento prototyp lidového vozu zkonstruoval syn Hanse Ledwinky, Erich Ledwinka. Vzduchem chlazený plochý dvouválcový motor byl opět umístěn vzadu. Vzhledově tento prototyp připomíná první prototypy vozů VW – brouk. Po mnoho let se mezi odborníky vede spor o tom, kdo od koho co okopíroval a zda nebyl brouk inspirován právě tímto prototypem. Vůz se však sériově nikdy nevyráběl, protože se tehdy velmi dobře prodávaly Tatry 57, lidově zvané Hadimrška. Proto bylo rozhodnuto o výrobě nového aerodynamického vozu luxusnějšího provedení.
Už o rok později, 5. 3. 1934 měla premiéru Tatra 77, první sériově vyráběný aerodynamický vůz na světě se samonosnou aerodynamickou karosérií s osmiválcovým vzduchem chlazeným V – motorem, umístěným vzadu. Dále je možno v našem muzeu vidět aerodynamické vozy Tatra 87 a Tatra 97, které byly přímými pokračovateli Tatry 77. Kabriolet Tatra 75 z let 1934–1939 se vyráběl na přání zákazníka s rychloběhem nebo volnoběhem. Při použití varianty s volnoběhem měl automobil dvě řadící páky. Výroba automobilu Tatra 111 byla zahájena v roce 1942. U tohoto nejznámějšího nákladního automobilu byl poprvé použit dvanáctiválcový vzduchem chlazený naftový motor do V. Tento model byl velice úspěšný a exportoval se do mnoha zemí na celém světě. Pro velmi dobrou práci na Sibiři má tento nákladní automobil Tatra 111 v ruském Berelechu vlastní pomník.

V roce 1947 začala výroba Tatraplanu 600, opět se čtyřválcovým, vzduchem chlazeným plochým motorem vzadu. Historie Tatraplanu je poněkud smutná. Vyráběl se pouze v letech 1947–1952, v Kopřivnici pak jen do poloviny roku 1951. V tomto roce tehdejší komunistická vláda rozhodla o zastavení výroby osobních vozů v Kopřivnici a o přesunutí výroby do tehdejšího AZNP (dnešní Škoda) Mladá Boleslav. Od roku 1952 je Tatra specializována na výrobu těžkých nákladních terénních automobilů.

K dalším význačným exponátům muzea patří skříňová Tatra 805. Se dvěma takto upravenými vozy podnikli v letech 1959–1964 cestovatelé Hanzelka a Zikmund svou druhou cestu do Asie.
V roce 1988 v soutěži kamionů Paříž-Dakar zvítězil poprvé vůz Tatra 815 4 x 4. V tomto autě je použit osmiválcový, vzduchem chlazený, naftový motor, přeplňovaný turbodmychadly a s mezichladičem. Vzadu místo listových pér je použito vzduchové pérování jako u všech čtyřkolových tatrováckých vozů. Tatra vyhrála rallye Paříž – Dakar celkem 6krát, poslední vítězství bylo v roce 2001 a vždy za volantem seděl Karel Loprais. Tatra 815 GTC byla na tříleté expediční cestě kolem světa. V letech 1987–1990 za 37 měsíců ujela téměř 150 000 km přes pět kontinentů a 68 zemí.
Málo známým faktem je, že v Tatře byly vyráběny také letecké motory. Licenční výroba letounů byla v nedaleké Tatře Studénka. Můžete si prohlédnout dvouplošník Tatru 131, který se vyráběl v letech 1936–1939 a řadu dalších leteckých motorů tatrovácké produkce.

Expozice nabízí i řadu vojenských vozů, například prototyp Tatry 809, vojenský velitelský vůz s pohonem obou náprav (přední náhon vypínatelný) vybavený čtyřstupňovou převodovkou, redukcí a uzávěrkami diferenciálů.

Ze speciálních vozidel je vystaven např. originální prototyp motorových saní Tatra V855 z roku 1942 se dvěma páry lyží ovládaných dvěma nezávislými volanty. Zadní řízení mělo aretaci, používanou při jízdě přímým směrem. Tlačnou vrtuli saní poháněl pomocí několikrát zalomeného hřídele upravený osmiválec typu Tatra 87 uložený vzadu. Ze závodních vozů můžete zhlédnout vůz Tatra 607–2 Monopost. Tyto vozy byly připravovány v 50. letech pro kategorii Formule 1. Dále Tatraplan 601 známý pod názvem Monte Carlo, z roku 1949. Byl postaven pouze jeden vůz s hliníkovou dvoudvéřovou karosérií, původně se čtyřválcovým vzduchem chlazeným plochým motorem vzadu, později s motorem T 603A. Vůz byl postaven pro rallye Monte Carlo, jíž se však nakonec nezúčastnil. V roce 1949 startoval s dalšími třemi sériovými Tatraplany v závodě Österreichische Alpenfahrt. Všechny čtyři vozy obsadily první čtyři místa v celkovém pořadí.

Expozice Emila a Dany Zátopkových

Kdo by neznal jméno sportovce, který po více než 10 let udivoval svými výkony v běžeckých disciplínách celý svět. Startoval ve všech světadílech, porážel jednoho soupeře za druhým. Na olympijských hrách v Londýně (1948) získal zlatou a stříbrnou medaili a o čtyři roky později v Helsinkách (1952) dokonce tři zlaté medaile najednou. To se podařilo málokomu na světě. Celkem 18krát překonal světové rekordy a 61krát rekordy československé. Jeho traťový rekord silvestrovského běhu v Sao Paulo (1954) ještě překonán nebyl. Spolu se svou ženou, oštěpařkou Danou nanejvýš důstojně reprezentoval naši zemi a oba se zasloužili o to, že celý svět zná malou zemi v srdci Evropy.

Právě tomuto nejslavnějšímu českému sportovci, několikanásobnému olympijskému vítězi a také českému olympionikovi století Emilu Zátopkovi a jeho ženě Daně je věnovaná rozšířená expozice, která byla dne 17. září 2005 slavnostně otevřena vernisáží.

Součástí expozice, která se nachází rovněž v budově technického muzea, jsou mimo jiné dva dokumentární filmy. Jeden z nich byl natočen ve spolupráci s finskou TV a je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin – právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů. Celkově můžete v expozici shlédnout téměř 50 autentických fotografií, 22 tiskových materiálu, 15 plaket, 15 upomínkových předmětů, 12 medailí, 4 karikatury, 3 trofeje, Zátopkovu reprezentační bundu nebo startovní číslo z legendárních OH v Londýně a taky různé osobní věci manželů Zátopkových…
Vstupné do této expozice je zahrnuto v ceně vstupného do technického muzea. Samostatný vstup činí 30 Kč dospělí a 15 Kč děti 6–15let, studenti, důchodci, ZTP. Děti do 6 let a ZTP/P zdarma. Bezbariérový přístup!

V Kopřivnici jsou ještě další dva zajímavé objekty s muzejními expozicemi – Fojtství a Šustalova vila.

Muzeum Fojtství

(Záhumenní 1, Kopřivnice 742 21, tel.: 556 871 106, fax: 556 821 415, e-mail: fojtstvi@tatramuseum.cz). Ani zde si nezapomeňte orazítkovat svůj pas.
Budova Fojtství je úzce spjata s historií kopřivnické automobilky značky Tatra. Bratr zakladatele automobilky, fojt Jan Schustala, přidělil roku 1850 Ignáci Schustalovi stodolu, v níž ještě téhož roku postavil, se dvěma pomocníky, první kočár. Neví se přesně, kdy byla budova postavena. Šlo zřejmě o dřevěnou budovu s kamennými klenutými sklepy, z nichž se jeden dochoval do dnešních dnů. Stará budova byla přestavěna roku 1789 fojtem Jakubem Schustalou, o čemž svědčí zachovalý nápis na středním nosném trámu. Tehdejší podoba objektu je téměř shodná s dnešní. Budova je dlouhá 26 m a široká 15 m s mansardovou střechou. Je zde instalována stálá expozice, která je věnována zakladateli kopřivnické kočárovky Ignáci Schustalovi a jeho manželce Johaně rozené Feixové. Jsou zde původní kresby z firemního katalogu z roku 1898 i některé nákresy části vozů ze skicáku Ignáce Schustaly.

Kočáry a vagóny

První řemeslnou výrobu bryček zahájil roku 1850 Ignác Schustala se dvěma tovaryši ve stodole na Fojtství. Skromnou dílnu již roku 1853 nahradila rozrůstající se nová továrna. Kapitálovým spojením s továrníkem Adolfem Raškou a účetním Karlem Moslerem vznikla pak roku 1858 firma Schustala & Company. Úspěšná výroba a prodej kočárů byl roku 1882 doplněn výrobou železničních vagónů. V roce 1897 byl v kopřivnické firmě vyroben první automobil v Rakousku-Uhersku – Präsident.

Expozice v budově Fojtství je věnována nejen výrobě kočárů, bryček a saní, ale také zakladateli kočárové výroby – Ignáci Schustalovi. Ve stodole Fojtství je dnes vystaveno šest zachovaných výrobků kopřivnické „kočárovky“, např. ruské saně, pohřební vůz či bryčku Mylord. V expozici je také ke shlédnutí několik zmenšených modelů výrobků, které se pojí s rannou etapou této kopřivnické továrny (Slovenskou strelu, automobil Präsident).

Kopřivnická minulost

Část expozice v budově Fojtství je věnována historii města a jeho okolí, zejména hradu Šostýnu, který se nacházel nad Kopřivnicí a jeho ruiny se zde nalézají do dnes. Hlavní část expozice tvoří archeologické artefakty nalezené v ruinách hradu, např. Šostýnská Venuše, staré mince či dochovaná torza středověkých zbraní. Dále vás jistě zaujmou originální keramické dlaždice s motivem dubového listu, jež zdobily podlahu hradního paláce. Celá expozice je uspořádána jako nějaká řeka času, po které můžete plout a pátrat po zajímavých a důležitých událostech města Kopřivnice.

Lidé města Kopřivnice

V této části Fojtství se můžete dočíst o nejvýznamnějších kopřivnických rodácích, např. o zakladateli místního muzea Emilu Hanzelkovi. Dále se zde dozvíte o zajímavých místech města Kopřivnice nebo o tom, kteří lidé se stali čestnými občany města.

V horní místnosti bývalé fojtovy sýpky je dnes výstavní síň, ve které se pravidelně střídají výstavy historicko-vlastivědného a umělecko-výtvarného charakteru.

V areálu Fojtství je nově restaurovaná stodola, kde Ignác Schustala započal výrobu prvních kočárů. Ve stodole jsou dnes vystaveny kočáry vyrobeny firmou Schustala & comp.

K areálu Fojtství přiléhá starý hřbitov, kde se nachází pseudogotická kaple rodiny Schustalů a také hrobka zakladatele továrny na majoliku, rodiny Rašků. Zde také stával do roku 1896 původní dřevěný kostelík.

Vstupné do muzea Fojtství činí 30 Kč pro dospělé, 15 Kč pro děti od 6 do15 let, studenty, důchodce a ZTP. Děti do 6 let a ZTP/P zdarma. Není bezbariérový přístup!

Šustalova vila

Nenechte si ujít stálou expozici věnovanou někdejší místní továrně na hliněné zboží a kopřivnickým rodákům, zejména pak malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi.

Z historie…

Budova vily, č. p. 226, v klasicistním stylu z roku 1889 se nachází v městském parku bezprostředně u vlakového nádraží. Původním obyvatelem byl syn zakladatele slavné kočárovky Josef Schustala, který se zde se svou rodinou nastěhoval v květnu 1890. Ze stejného období pochází i sousední vila Josefova bratra Adolfa a jeho rodiny. Parkový areál obklopující obě vily byl původně tvořen dvěmi samostatnými okrasnými zahradami s užitkovými částmi. Výsadby byly koncipovány v anglickém slohu a velice dobře zapadaly do okolní vesnické krajiny v podhůří Beskyd. Šustalova rodina zde žila do konce 2. světové války. Po osvobození byla vila zabavena v rámci následného odsunu Němců, který postihl i rodinu Šustalových.

Brzy však město získalo budovu pro potřeby nově vznikajícího muzea. Sem přestěhoval kopřivnický rodák Emil Hanzelka své soukromé sbírky a započal s vlastním utvářením expozic tehdejšího Lašského muzea (proto je budova dodnes známá pod názvem „Lašská vila“), které bylo otevřeno dne 24. 8. 1947. Převážnou část expozic tvořily předměty národopisného a vlastivědného charakteru. K nim se později přidaly výrobky místní továrny na hliněné zboží (tzv. umělecká majolika a keramika) a časem i historické vozy a příslušenství z produkce místní automobilky Tatra (dříve Nesselsdorf). V roce 1953 bylo rozhodnuto, že se stávající Lašské muzeum přebuduje na muzeum automobilového a keramického průmyslu. Z důvodu stále přibývajících nových exponátů, o což se velkou měrou zasloužil bývalý mistr sportu Josef Veřmiřovský, byl roku 1967 v blízkosti vily postaven prosklený výstavní pavilón (dnes již neexistující). Vila se tak stala administrativní budovou muzea, jež bylo převedeno do správy tehdejšího podniku Tatra, n. p. (později Tatra, a. s.). V říjnu 1997 byla expozice přemístěna do nové budovy Technického muzea a do Muzea Fojtství. V tomtéž roce převzala správu nad všemi kopřivnickými muzei nezisková organizace Regionální muzeum Kopřivnice, o. p. s. Následně byla vila (v majetku města Kopřivnice) pro veřejnost uzavřena. Dne 18. 2. 1999 byla prohlášena za kulturní památku.

Rekonstrukce…

V roce 2004 se začalo s rekonstrukcí, v jejímž průběhu získala budova nový název – Šustalova vila. Opravy za 26,5 mil. korun trvaly osm měsíců. Významnou část celkových nákladů město získalo formou dotace z programu Ministerstva pro místní rozvoj. K dočasnému otevření nově zrekonstruované vily došlo 25. 6. 2005 v rámci Týdne se Zdeňkem Burianem, kdy zde kromě opravených interiérů byly k vidění práce přihlášené do výtvarné soutěže, pořádané ke stému výročí Burianova narození.

Továrna na hliněné zboží

Milovníci tradičního umění a regionální historie si přijdou na své prohlídkou obsáhlé sbírky umělecké majoliky, keramiky a zdobených kachlových kamen z produkce někdejší kopřivnické továrny na hliněné zboží. Expozice čítá přes 300 artefaktů vyráběných v letech 1830–90: talíře, misky, šálky, džbány, pohárky zvané becherky a výrobky z období zdobené umělecké majoliky (1885–90). V zimní zahradě (sala terena) se nachází ukázka z výroby kachlů a zdobení na kamna. Samotná zdobená majoliková kamna v tzv. staroměstském stylu jsou rozestavěna v různých částech vily. Tato dosud nejobsáhlejší expozice věnovaná kopřivnické „kachlovce“ zahrnuje i formy na výrobu zdobených nádob a kachlů. Se 150letou historií tohoto kdysi proslulého podniku se můžete seznámit prostřednictvím listovacích panelů nebo krátkého dokumentárního filmu.

Zdeněk Burian

Kopřivnickému rodákovi, malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi (1905–81), je věnovaná samostatná expozice, která se snaží navodit atmosféru exotiky a dobrodružství – oblastí, do kterých se malíř ve své fantazii vydával. Tento záměr podporuje moderní pojetí expozice, která zaujme především děti a mládež. Zejména projekce filmů sestříhaných z Burianových obrazů evokuje světy nesnadno dostupné nebo již dávno zaniklé. Expozici dále tvoří kazetové stěny, v nichž jsou vystaveny Burianovy kresby, vitríny s archeologickými nálezy z doby pravěku, předměty doplňující atmosféru trampingu a uměle vytvořené kostry pravěkých zvířat v životní velikosti. V místnostech zasvěceným Zdeňku Burianovi jsou vystaveny i dvě významné originální olejomalby Neandrtálci pod Kotoučem a V ateliéru. V krátkém dokumentárním filmu můžete shlédnout postupy malířovy práce.

Kopřivničtí rodáci

Celkem jedenáct listovacích panelů je zasvěceno místním malířům, básníkům a dalším kulturně a umělecky činným osobnostem z Kopřivnice. Na rodinu kopřivnickým továrníků Ignáce Šustaly a Adolfa Rašky upomínají zvětšené dobové fotografie. V 1. patře vily jsou vystaveny exponáty z dílny Františka Rajnocha, který pomocí autogenního hořáku vyráběl různé figurky, plastiky apod. Věž vily Vám poskytne odpočinkový koutek, kde se dočtete o zajímavých místech z okolí Kopřivnice (tzv. Lašská naučná stezka).

Výstavy a besedy

V horních prostorách muzea, zejména v podkrovním ateliéru, probíhají obměnné výstavy komornějšího charakteru, zaměřené na autorskou uměleckou tvorbu, dětské či studentské práce, lidovou tvořivost aj. Každá z nich může být pro vás záminkou, proč muzeum opět navštívit.

Vstupné do Šustalovy vily činí 30 Kč pro dospělé, 15 Kč pro děti od 6 do15 let, studenty, důchodce a ZTP. Děti do 6 let a ZTP/P zdarma. Bezbariérový přístup!

Speciální tip jak ušetřit – 4 v 1
Čtyři expozice za jednu zvýhodněnou cenu – okružní vstupenka umožňuje návštěvu všech expozic Regionálního muzea v Kopřivnici.
Okružní dospělý 100 Kč
Okružní sleva (děti do 15 let, studenti, důchodci, ZTP) 50 Kč
Děti do 6 let a ZTP/P vstup zdarma.
Kromě Fojtství je všude bezbariérový přístup!

Ubytování

Tipy na ubytování zde.


Kultura

Uděláte nejlíp, když se mrknete na plakáty, popřípadě se poptáte v informačním centru. Pro orientaci vám zase uvedu alespoň seznam míst, kde se určitě nějaká ta kultura sežene:


Kulturní dům Kopřivnice
Obránců míru 368, 742 21 Kopřivnice
Tel.: 556 871 411
E-mail: sekretariat@lmsro.cz 
http://www.lmsro.cz 

Kino Puls
Obránců míru 368, 742 21 Kopřivnice
Tel.: 556 871 415
E-mail: predprodej@lmsro.cz 
http://www.lmsro.cz 

Nora Club
Obránců míru 368, 742 21 Kopřivnice
Tel.: 556 871 373
E-mail: noraclub@noraclub.cz 
http://www.noraclub.cz 

Helax Club 69
Obránců míru 369, 742 21 Kopřivnice
Tel.: 556 871 366

Katolický dům
Štramberská 378, 742 21 Kopřivnice
Tel.: 556 812 606
E-mail: kat.beseda@tiscali.cz 
http://www.katolickabeseda.org 


Štramberk

www.stramberk.cz

Milí lidé, rádi bychom vás pozvali na výlet k nám do Štramberka. Valašský betlém, jak bývá někdy nazýván, prožívá od revoluce zaslouženou renesanci. Z vymírající obce se v průběhu devadesátých let stalo živé, atraktivní městečko, stále rostoucím procentem obydlené mladými lidmi. U zrestaurovaných chalup se znovu objevily kočárky a pískoviště, s tím, jak se dojíždění za prací stává běžnou záležitostí, o bydlení v tomto místě stále roste zájem, což vnáší do tradičně uzavřené komunity potřebné oživení a otevření se okolnímu světu. Návštěvník to může vycítit z atmosféry místa, tato otevřenost se postupně začíná odrážet také v úrovni nabízených a poskytovaných služeb.

Pokud vlastníte starší auto, můžete k nám samozřejmě přijet po silnici. Stav místních komunikací se v poslední době nepatrně zlepšil. Přesto, pokud vlastníte poslední model Ferrari na speciálně sníženém podvozku, tak by asi bylo lepší nechat jej v garáži a po silnici přijet autobusem z Nového Jičína nebo z Kopřivnice. Věříme nicméně, že než stránky tohoto průvodce zažloutnou, místní radnice dokáže s mizerně zalátanými propadlinami po jinak velmi užitečné plynofikaci něco udělat.

Štramberk leží na vlakové tratič. 325 Studénka – Veřovice přes kopec od Kopřivnice a přes dva od Nového Jičína. Z toho vyplývá další možnost, jak se sem dostat. Vystoupit je nejlepší na nádraží, přejít přes dřevěný most nad kolejemi a pak prostě jít pořád do kopce. Když začnete klesat, znamená to, že jdete špatně. Vytrváte-li ve svém úsilí, nepodlehnete-li svodům některého z místních pohostinských zařízení a neselžou-li vám plíce, dojdete na náměstí. Tam se vám naskytnou další možnosti svodům podlehnout a nebo můžete pokračovat na Trúbu, nebo se vrátit pod městskou radnici a projít se tam a zpátky po Horní baště, kde je největší koncentrace dřevěnic, z nichž většina je opravena a trvale obývána. Po pravé straně cestou dolů nepřehlédnete zajímavou stavbu, baštu nazývanou místními Kulatina.

Raz za čas se můžete zúčastnit atrakce ČSD a dojet do Štramberka hysterickým vlkem. Pokud se na tabulkách lokálního informačního systému setkáte se zkratkou IC, nejedná se o vlakový spoj, ale o místní informační centrum umístěné v muzeu Z. Buriana.

Když už tu budete, budete asi chtít po tak namáhavé cestě v prvé řadě uspokojit své biologické potřeby, abyste nám tu náhodou neumřeli. Tak například – najíst a napít se můžete:

Hospody & restaurace

Tipy na restaurace zde


Ubytování

Informace o ubytování zde

Milovníci seriálu „Život na zámku“ budou chtít přespat na Trúbě, což se jim ovšem asi nepodaří, přinejmenším vzhledem k přítomnosti zmíněného společenství strašidelných bytostí z celého Valašska.

Najezení a vyspaní se jistě budete chtít poohlédnout po něčem, co byste si do smrti zapamatovali. Pod náměstím v Muzeu Zdeňka Buriana (tel.: 556 85 22 40) se můžete podívat na originální malby, kvaše a kresby tohoto světově uznávaného českého výtvarníka. V Městském muzeu (tel.: 556 85 22 84, otvírací doba út–ne 9.00–12.00, 13.00–17.00), si určitě budete chtít vyzkoušet skousnout čelist neandrtálského dítěte, nalezenou v proslulé jeskyni Šipka. Na obou místech opět získáte razítka do svých pasů.

Když vyjdete nahoru, můžete se samozřejmě podívat dolů ze Štramberské Trúby, válcové věže, která nám tu zůstala po středověkém hradu. Za povšimnutí a podrobné prozkoumání zde rozhodně stojí i pozůstatky loňské velkolepé výstavy valašských strašidel.

V přilehlých vápencových skalách můžete spatřit kromě lezoucích horolezců (Homo Climberus) také vzácného motýla Jasoně červenookého (Parnassius Apollo). Za procházku stojí jeskyně Šipka, v loňském létě obývaná Pavlem Kneblem a Martinou Kopáčkovou, u kterých bylo možno si dát na neandrtálském ohni uvařený bylinkový čaj. Uvidíme, zda místní radnice nechá Šipku ožít podobným projektem i v letošním roce.

Jeskyni obklopuje Národní sad na vrchu Kotouči s bustami českých velikánů, obnovenou sochou svatého Václava a hřebínkem skalek, ze kterých vám za krk opět může spadnout nějaký ten zaprášený horolezec. Fakt pěkné. V opuštěných vápencových lomech na protějším kopci se nachází rezervace Kamenárka a nově vznikající arboretum, které poznáte podle plotu a kamenných zídek.

Hitem loňské sezóny byla společností Paegas a Eurotel postavená rozhledna na Bílé hoře, nabízející výhled na všechny strany. Necháme se překvapit, zda místní radní letos dokáží dotáhnout otázku dostup

00:01:00 - Čtvrtek, 21.04.05 - 10027x - trvalý odkaz

Související články:


RSS 2.0, tisk, email

Komentáře musí být před publikováním schváleny.