Valašské království pro Vás nově zpracovalo přehled „Valašských her“, které jste mohli vidět při našich akcích, zejména při Valachyjádách.

Protože bychom rádi aby se „Valašské hry“ staly obdobou skotských „Highland games“, budeme se snažit postupně hry standardizovat, podrobně popsat a rozšiřovat jejich užívání do dalších valašských měst a dědin.

Pokud máte zájem si některou z Valašských her vyzkoušet, budeme rádi pokud si nás objednáte k zajištění Vaší zábavné firemní akce nebo se zúčastníte III. Valachyjády, která se bude konat 8. – 9. srpna 2008. Dražba slepic, házení perel sviním, kop kury do kurníka, hod ovcú, valašské sumo apod. jsou hry a soutěže při kterých se určitě nebudete nudit :).

Seznam Valašských her

Bačaraning
Dyž si valaši rozdělovali pozemky, umluvili sa, že kdo doběhne nejdál a položí tam svůj klobúk, ten kus země bude jeho. Jenže to by je jejich Valašky nesměly držať na řetězu. A tak od tej doby sahá vždycky půda Valacha až tam, co sa mu podařilo napnut řeťaz, po roli súseda nebo po humna.

Dražba slepic





Dryblování s knedlu





Kosení trávy





Kravisack
Kravisack je vyloženě technická disciplína, která vznikla tak, že jednú Valach stúpl na pasekách do kravského hovna a furt se ho nemohl střepat. Toš kopal a dribloval s tím hovnem tak dlúho, než ho škrpála střepal. A od téj doby, dyž měl Valach náladu na hovno, našel si pěkné jedno takové eště mastné a veličajzné a pěkně mu nakopal, aby aj ten vztek ze sebe dostal.


Házení perel sviním
Dobrá dcérka z Valašska pro pírko přes plot aji třikrát skočí a dobrý Valach perlami aj svině pohostí. Enemže svině sú nenažrané a tak musel Valach každé svini zvlášť do koryta nakládať.


Kop kury do kurníka
Dyž sú kury v záhonku a plundrujú kvítka či zemňáky, je třeba s nima udělat pořádko. Po vzoru fotbalových penalt valaši nakopávajú kury do kurníka. Vyžaduje to přesnost kopu aj vytříbenú techniku. Tento sport slúži tež jako valašská meditace nebo terapia. Valach nakopne slépku a aj sa mu uleví, pokud měl v sobě nějaké tlaky či ho cosi žralo v lebeni. Enem po téjto disciplíně sa stává, že jaksi kury přestanú načas snášať.


Hod ovcú
Dyž sa blíží ke stádu vlk či medveď, musí valach ovce aj vlastnú silú zachraňovat. Kerá ovca sa mu podařila hodit až do ohrady, byla zachráněna. Francouzi majú petáng, ale tam při něm nejde o život. Tož to potém takový hod ovců može být aj adrenalin.


Horom dolom stolom
Tato dyscyplina je typickým produktom pobytu Valacha v krčmě. Pokaváde ogara či chlop dokádzal zrobit „horom dolom stolom“ – to značí přelésť a podlésť stol, aniž by sa doknúl zemje – krčmář mu ešče nalél. Gdyž to nedokázal, mosél ísť dom. Nástupom demokrycyje a tržných mechanyzmú na Valachy upadnúl tento obyčaj v zapomněňú.


Hod trnkovů pecků do demižona
Gdyž je majč vykvasený a demijóny vyprázněné, bývá přy pálení novej slivovice dlúhá chvíla.Tu si pak ogařy a chlopi krátijá tým, že hádžú trnkové pecky do prázdného demijóna. Ten, kerému sa podařý cez úzké hrdélko dostať do demijóna najvjac pecok, má právo prvý okoštovať nového truňka a pronésť zdravicu.




Hod vejcem




Radegastůf kárling
Tajak iné národy přejímajů hry Valachú a upravujú je podla svojeho obrazu, tak aji Valaši přebírajú dyscyplíny, keré sú im lúbijá a upravujú je ku svojim zvyklosťam. Takým typickým přýkladom je severský curling, kerý sa na Valachoch nehraje na lede a s kameňami, ale je typicky letnú dyscyplinú a hraje sa s bečkami od piva. Pravidla a taktyka je rovnaká jako u seveřanú.


Jízda na šišakole
Aj Valaši umjá jezdiť na kole. Ale po valašských kotároch sa nedá přejížďať enem tak. To sú samé kepeně, zgrapy a potoky. Aby sa valach dopravil co nejpohodlněji dom, vymyslel si "šišakolo", keré zvládne fšecky valašské cesty aj zmoly.


Lopaťák
Gdyž sa pečú frgále a už je dopečené a frgále sú v policách uložené, hrávaly cérky dřevjanýma lopatama na sádzaní frgálú do pece přehazovanú s handrovým míčkom cez pracovný stol. Hrávalo sa vyřazovacým systémom. Gdo vyhrál, patřyl mu poslední frgál. Tuto hru odkúkali číňani, trocha ju porychtovali a nazvali ping-pongom.


Radegastův pivní nácuc
Né fšechny discyplíny majů svoj prapůvod ve zvyklosťach Valachů či iných národů. Učebnicovým představitelom umjeléj disciplíny je Birelliho cuc, kerý vychádzá z jedného nedořešeného projekta málo známého Výzkumného ústava dálkového přenosa lihovín Valaskéj Akadémyje Vjed. Přy něm sa zistilo, že dálkovo přenášať alkohól néni žádná prdel a jedna ze skúšaných a zavržených metót sa stala vzorom pro tuto dyscyplínu. Úkolom súťažacých je vyprázdnit džbánok piva pomocej 20 metrú dlúhej hadičky v co najkratšom čase.



Pojídání pohančené kaše - Nenažraný Jura
Nenažraný Jura ze Zubřýho byl známý tým, že sa snažíl co najrychlejc fčécko zožrať. Najmeněj mu ale lezla pohančena kaša.




Předvedení tšohdarského topase




Přetahování o slivovicu
Slivovica je pro Valachy tak jak kožuch pro Eskymáky, bumerang pro aboridžince nebo fajka míru pro Indiány. Též se tú slivovicú možú zhřáť, díky ni nabrať sily k lovu divé zvěře, či počastovať štamprlou smutného súseda, kerému trnky popadaly do zahrady inému. Prastarý obyčej přetahování o slivovicu kdysi znamenál sa tahať o samotný trnkový strom či jeho odkopek a přetáhnúť si ho na svoju zahradu. Potém ale Valachúm došlo v lebeňách, že se stromem stejně nehnú a tak sa možú tahať o to, co už z něho vypálí. A tak se sešla celá dědina a podla teho koho si oblúbila temu aj v přetahování pomohla. Pili nakonec stejně všeci, aj Nevalaši.



Roztlúkání ořechů
Samurajský meč a palička na ořechy je vlastně to samé. Disciplína, která našla svou inspiraci v Japonsku u samurajů. Valaši ji vylepšili. Zkouší svůj postřeh, koncentraci a sílu na vlašských ořechách, keré když padajú ze stroma, zkúšajú je rozbít.


Skok přes kozy




Slalom s táčkami




Slalom s travnicou
Slalom na divoké vodě nebo slalom na lyžích není nic proti slalomu s travnicú. Když chce domácí hyd žrat, musí valach poklůzat. A když sa blíží búřka či hůlava a začnú sa stahovat mraky, tož musí valach vynaložit kuľu sil aby zavčas doléťel s travnicú dom. Do teho musí překonat aj překážky keré mu stojí v cestě. Takový běh je něco mezi vzpíráním a sprintem dohromady.


Tancuj tancuj zatlúkaj
Dyž valach dlúho tancoval, nebo jinak juchal a dokonce třebas aj někdy s někým jiným než se svojú Valaškú, musel potom doma zatlúkat. A aby takové zatlúkání nebylo enem na hubě, musél si k temu vziť valach kladivo aji hřebíky a šel cosi opravit. Rarach Valach se jen tak nepolepší a tak zatlúka a tancuje a zatlúka a tancuje eště dneska.


Valašské sumo - Kotáranská vytláčaná

Gdyž sa v létě schylovalo k búřce, valili Valaši na kotáry pozbírat seno, aby nezmóklo. Narvali ho do trávnice a bježali s nim dom. Gdyž se jich zišlo na jednej cestě vjacej a búřka byla na spadnutí, snažíl sa ten rychlejší teho pomalého z chodníka vytlačít, aby byl doma spješej. Tak vznikla tatok dyscyplína.



Valašský bouling
Toš to Valaši jednú viděli Yettiho na najvyšší hoře Valašského královstvjá, jak sa kúlá dolú z kopca a zpřerážá jdedle, jednu vedle druhé. Najprv to zkúšali ta jak on, ale nabili si lebeně a tak sa smluvili, z jedlí udělali špalky a ze sněhu kuli ať si jiný lebeňu nabíja.


Valašské trockování
Potéj, co sa v krčmách přestálo dbať pravidla „Horom dolom stolom“, ostávali chlopi v krčmách a šenkoch tak dlúho, až už nemjeli čím zaplatíť alebo už neboli schopni piť. Pak ich krčmář vyhodíl před dvéřy a chlopi moseli dom. Takovéto návraty sa nelúbily robám. Ty často vartovaly na svoje drahé polovice s válečkom na lokše, pometlom alebo palicú, aby sy na tych ožungroch schladily vztek. Chlopi na tyto zvyklostě brzy našli taktyku – od bránky lézli po kolenách schovaní pod troky, aby je ich roby neviděly a při tém robili řadu úkonů, aby mohli řéct, že už sú dávno doma. Moséli tak umjét pozbírat grošíky či klúče, keré sa im vysypaly z kapsysek, moseli sa umjét zevléct z gatí a košele a obléknuť nočnú košelu, moseli si umjét pod trokami umyť nožiska, aby nezašpinili cýchy a vypláchnuť hubu, aby jim z něj nesmrďálo gdyž v lužku dýchli na robu. Gdo to stihnúl v najkratšom čase, temu sa obvykle pometlo vyhlo.


Valašský golf
Dyž se může topit jačím trusem tož co by sa nemohlo topiť aj ovčíma bobkama? Valaši tak přikládajú do ohně už spousty roků. A aby sa k temu nemuseli ohýbať, používajů k takovému přikládání valašky.


Valašský kaviár

V tych dňoch pozdního vesna, kdy naše ovečky postihla velká žízeň, tak začaly húfem píť vodu ze všeckých míst kde se enem dalo. Tak začaly pomalúčky vysychychať kdejaké luže a na jejich okrajoch sa počaly objevovať jakési motanice malých lesklých kuliček. Zhlédl je i chytrý Valach Jura a rozmýšlal co to enem može byť a co sa dá s tým zrobiť. Najednůc přiběhl jeho ovčácký pes a kuličky z vyschlé luže zežral až sa olizoval. Jura měl též prázdno v břuchu, do koliby pro kúsek sýra bylo daleko, tož tak svého psa napodobil a též mu to zachutnilo. Od tej doby Valaši nasýsajú do každéj luže a sbírajú pozdní malá vajíčka žabisek a svět to po čase od nich odkúkal a kde se dá sbírajú vajíčka ryb a prodávajú je jako najvětší pochútku - kaviár.



Valašský pjatiboj

Chudí Valaši sy v dobách ešče nedávno minulých robili fšécko sami, nemjeli grošíky, aby si pozvali, gdyž sa im cokolvjek popsulo či muséli bardzco nového zrobit, draho placené řemeslníky. A přestože v dědině byl každý chlop šikovný na něco iné, fšédci byli unyverzálný. Mladé ogařyska, keřý moseli svojim tatom pomáhať, sa potém medzi sebú pasovali, kerý z nich dokáže lepjej zrobit bardzjaký forychtuňk, přy kerém sa ukáže, gdo je šikovný a gdo je kopyto.



Vajce do čapice
Hod vajcem do čapice je disciplína na přesnost, odhodlání a odvahu. Vznikla, když valaši vybírali z kurníkú vajca a nevzali si sebú košík. Tož je začali házet buď robě nebo děckám, prostě fšeckým, kdo stál zrovna před kurníkem...


Zahánění slépek do kurníku