Italian Polish German Spanish Dutch French English
Zážitková univerzita Letenky Balíčky zážitků
CK VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ
 

První vědecky podložené zprávy o Valašském kosmonautovi

O souhře šťastných náhod a zrodu prvního valašského kosmonauta jsme veřejnost informovali již v měsíci lednu. Jen nezasvěceným ve zkratce připomínám : Za přítomnosti metanu, plamenu, kachlových kamen a neznámého statného jedince, zažehly se motory vůbec první rakety na světě. Od té chvíle proplouvá toto neobvyklé těleso otevřenými okny vesmíru dokořán.

Jelikož nám kosmonautovu existenci potvrdili i odborníci z observatoře Valašského království, obrátili jsme se na ředitele tohoto ústavu, pana Františka Martínka, aby nám podrobněji určil polohu vystřeleného Štramberčana.


Doposud se nepodařilo navázat přímý kontakt; registrujeme pouze radarové ozvěny signálu, vyslaného ze Země. Z charakteru odraženého signálu lze vypočítat současnou vzdálenost, rychlost přibližování a polohu. Z toho vycházejí i naše výpočty data přistání. K tomu by pravděpodobně mělo dojít na přelomu července a srpna tohoto roku. Přesnější údaje zatím nelze určit.


Koncem ledna 2000, prolétla jeho kachlová kosmická loď tzv. pásmem asteroidů, oblastí planetek kroužících kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem. Je to velice nebezpečná cesta, neboť v současné době astronomové znají přesné dráhy u více než 10 000 planetek v této oblasti. Jejich celkový počet však bude mnohonásobně větší. Zjistili jsme, že se nedávno musel vyhýbat jedné velké planetce s názvem Ida o délce 52 km, jejíž fotografii se nám podařilo dešifrovat.


Jeho kachlová kosmická loď není okem pozorovatelná - zatím je od Země hodně daleko. Doposud se ji nepodařilo spatřit ani v dalekohledu. Buď jsme nepřesně určili její polohu, a nebo, což je rovněž pravděpodobné - na vině jsou malé rozměry použité kosmické lodi.


Pro vysvětlení: "Aby se mohla kosmická loď vydat za hranice známých planet v naší slunečné soustavě, musí dosáhnout minimálně tzv. třetí kosmické rychlosti, která činí přibližně 17 km/s. Vzhledem k tomu, že ke startu došlo 1. rok před Kristem, lze zjednodušenými výpočty zjistit, že za dobu jednoho tisíce let, kdy se vzdaloval od Země, mohl dolétnout do vzdálenosti 3 586 astronomických jednotek. Nejen pro astronomické laiky: jedna astronomická jednotka (zkráceně 1AU), je vzdálenost Země od Slunce, tj. 150 000 000 km. Dostal se tedy do oblasti, kterou současní astronomové nazývají Oortův oblak. Ten sahá zhruba do poloviční vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližší hvězdou, která se jmenuje Proxima Kentaura."


Tolik pan Martínek z observatoře Valašského království a my jen děkujeme za vyčerpávající zprávy o prvním valašském kosmonautu, na jehož návrat zpět na Zem si budeme muset ještě pár měsíců počkat. Královská observatoř přislíbila na Francka dohled a více informací. O prodírání se vesmírem našeho astronautického pionýra bude veřejnost samozřejmě průběžně informována.

11:53:00 - Středa, 11.04.01 - 28391x - trvalý odkaz

Související články:


RSS 2.0, tisk, email

Komentáře musí být před publikováním schváleny.